Po skvělém úspěchu a velké sledovanosti našeho prvního článku opublikovaného ve spolupráci s RSJ a.s. jsme nadšeni, že pro naše čtenáře máme připravený další ze série článků.
I tentokrát pro uživatele portálu TradeandFinance.eu za RSJ a.s. odpovídal ekonomický komentátor Jakub Kučera, za což mu velmi děkujeme. Zaměřili jsme se na High-Frequency trading, a to konkrétně na to, jaké příležitosti a úskalí na dnešní finanční trhy přináší. Společnost RSJ, která patří k nejvýznamnějším světovým market makerům, byla založena známým českým miliardářem a filantropem, panem Karlem Janečkem. Přejeme naučné a příjemné čtení!
Tým TradeandFinance.eu
(c) TradeandFinance.eu
Vysokofrekvenční obchodování (HFT, high-frequency trading) je podskupinou algoritmického obchodování (AT, algorithmic trading), které spočívá v přenechání některých činností obchodníka „počítači“. V algoritmickém obchodování rozlišujeme dvě skupiny – algorithmic execution, kdy obchodník algoritmy využívá jen k vykonání zamýšleného obchodu, a algorithmic decision-making, kdy algoritmus podle předem nastavených instrukcí obchody iniciuje (přitom pokyny i provádí). HFT se pak vyznačuje velkou frekvencí obchodů, respektive velkou frekvencí instrukcí odeslaných na burzu. Více o algorithmic execution a algorithmic decision-making naleznete v předchozím rozhovoru se zástupci společnosti RSJ a.s.
Tolik teorie. V praxi se ukazuje, že definovat HFT není snadné, o čemž se přesvědčili i američtí a evropští zákonodárci při pokusech ho regulovat. Základním problémem je, že nelze jasně určit, od jaké frekvence obchodů resp. instrukcí, by měl být obchodník považován za vysokofrekvenčního. Rychlost se jako určovací charakteristika také nehodí, protože existují algoritmy, které jsou rovněž velmi rychlé (reagují na situaci na trhu anebo mimo něj ve zlomcích vteřiny), ale současně nemusí obchodovat často. Jako daleko důležitější se proto ukazuje soustředit se na strategie, které obchodník na trhu sleduje, a případně jak se tam chová. Tržní manipulace a poškozování trhu by měly být trestány bez ohledu na to, jestli obchodník využívá algoritmy nebo své pokyny zadává na počítači manuálně nebo obchoduje přes telefon anebo stojí přímo na burze.
HFT není strategií samo o sobě, spíše se jedná o soubor technik jak obchodovat. Ty se zase opírají o určité technologie. Jelikož se obchoduje často a rychle, roste tlak na velmi dobrou znalost trhu, matematiky a statistiky (pokud si firma své algoritmy vytváří sama). Infrastruktura a lidé stojí nemalé peníze a zvolená strategie musí tyto náklady ospravedlnit. HFT je proto logicky vhodné pro strategie, kde se často obchoduje, například pro vytváření trhů, kdy je třeba velmi rychle a často měnit kotace na burze. Technologii HFT mohou dobře využít i některé typy statistické arbitráže, kdy se obchodník snaží využít nepatrných korelací mezi obchodovanými aktivy, nebo pro klasickou spekulaci, kdy obchodník cílí na opět nepatrné, rychle mizící tržní neefektivity. Naopak pro dlouhodobé investory nemá význam do technologie HFT investovat.
Není HFT obchodování hrozbou pro světové trhy?
Pomineme-li chyby, ke kterým občas dojde (které ale mají ekvivalenty i v době, kdy obchodovali jen lidé, například fat-finger-error), a na které většinou doplatí původce problému, nedomníváme se, že by HFT per se ohrožovalo trhy. Rozhodující jsou opět strategie, které obchodníci sledují. RSJ a.s. se zaměřuje na vytváření trhů (market making), které prokazatelně trhům neškodí. Naopak se většina odborníků shoduje, že trhům prospívá.
Podíváme-li se do minulosti, zjistíme, že největší krize, ve kterých velcí institucionální investoři stejně jako drobní investoři byly nejvíce poškozeni, měly jiné příčiny než „obchodující algoritmy“. V roce 2000 splaskla takzvaná dot-com-bubble, kdy došlo k náhlému propadu akcií společností působících na internetu a spřízněných polích. V roce 2008 se finanční trhy opět zhroutily především kvůli velkému množství nesplatitelných hypoték.
Nástup HFT nepochybně z trhu vytlačil některé obchodníky (například neelektronické market makery) a je lidsky pochopitelné, že tyto subjekty mu proto nemohou přijít na jméno. Ale těžko můžeme za „oběti“ nástupu HFT označit ty nejdůležitější účastníky trhu, kteří propojují finanční trhy s „reálnou“ ekonomikou, tedy institucionální a individuální investory.
Jaké jsou výhody a nevýhody HFT tradingu?
HFT umožnuje efektivněji sledovat některé strategie (viz výše). Nevýhodou je, že náklady na obstarání a provozování HFT technologie jsou poměrně vysoké. Zatímco zaspekulovat si na pokles japonských akcií v horizontu půl roku je poměrně levná záležitost, být vysokofrekvenčním market makerem vyžaduje značné prostředky. Zejména pokud nechcete nic podcenit a snažíte se eliminovat rizika (například pravidelná kalibrace algoritmů, záložní systémy, neustálý dohled nad chováním algoritmů na trhu a v neposlední řadě vytvoření robustních algoritmů a obchodních modelů).
Proč se RSJ zabývá zrovna HFT?
Poté, co se český kapitálový trh začal „propadat do kómatu“ (mizela z něho likvidita), hledali společníci RSJ a.s. na přelomu tisíciletí nový obchodní model. Zaměřili se na futures kontrakty na úrokové míry a významné měny. Zejména na trhu s futures na úrokové míry se záhy ukázalo, že kombinace market makingu s technologií vysokofrekvenčního obchodování má potenciál. Následovalo mnoho let ladění strategií, obchodních modelů, algoritmů a infrastruktury. Samozřejmě přišly i pády.
Není. HFT technologie je finančně a technicky značně náročná. Na trzích dnes panuje silná konkurence, takže pokud byste se například rozhodli být market makerem, potřebujete investovat značné prostředky. Bez HFT ale dnes nemůžete být na těch nejlikvidnějších trzích market makerem. Trhy jsou velmi efektivní a bez pomoci algoritmů by se vám nepodařilo kótovat tak, aby s vámi někdo obchodoval a současně abyste na obchodech netratili.
Dalším problémem jsou vysoké poplatky, které s sebou vysokofrekvenční strategie přinášejí (platí se za každý obchod). Pro začínající firmu se mohou ukázat jako příliš vysoké.
Které typy obchodování byste doporučili drobným investorům (individuálním traderům) - intradenní, poziční (drží pozici několik dní), investor (drží pozici měsíce až roky)?
Drobným investorům bychom doporučili dlouhodobě investovat do akcií, přičemž časový horizont by měl být alespoň nad tři roky. Současně by měl drobný investor své portfolio diverzifikovat a nesázet vše na jednu kartu. Zde lze zvážit investice do akciových indexů. RSJ mimochodem v rámci obhospodařování majetku do akciových indexů investuje.
Předcházející článek: Pravda a mýty o market makerech - pohled Jakuba Kučery
Diskuze k článku zde
V dnešním článku se zaměříme základy obchodování na burze. Mnozí z Vás se na nás obracejí s jedinou ...
V dnešním článku Vám nepřineseme žádné informace ze světa tradingu. Nicméně bychom se s Vámi rádi ...
Nevíte, jestli jsou vaše znalosti obchodování na burze dostatečné na to, abyste si rovnou zakoupili kurzy ...
V této kapitole si řekneme, s čím konkrétně můžeme na burze obchodovat. Jedná se ...
