Pravda a mýty o market makerech – pohled Jakuba Kučery

Pro uživatele portálu TradeandFinance.eu máme vynikající zprávy. Navázali jsme spolupráci se společností RSJ, jejíž zástupci souhlasili s tím, že se s našimi uživateli v sérii článků a rozhovorů podělí o některé své zkušenosti a názory ze světa tradingu. Čeští tradeři mají totiž to štěstí, že společnost RSJ, která patří k nejvýznamnějším světovým market makerům, je společnost česká. Jedná se o jakousi českou obdobu „amerického snu“, který potvrzuje motto našeho portálu, že „sny, sebedisciplína a jasný záměr jsou základními předpoklady úspěchu, nezávislosti a bohatství.“

Zveme Vás tedy k přečtení prvního rozhovoru zaměřeného na problematiku market makerů.

logo_rsj

Přejeme Vám příjemné čtení!

Tým TradeandFinance.eu

(c) TradeandFinance.eu

Jaký je význam a úloha market makerů na světových trzích?

Market makeři, neboli tvůrci trhů, se snaží být protistranou pro ostatní účastníky trhu. Hovoříme o tom, že trhům dodávají takzvanou likviditu. Ta se většinou definuje jako objem aktiva, které můžeme v daném okamžiku koupit, respektive prodat (většinou za právě dostupnou nejlepší cenu, tzv. na hraně). Market makeři umísťují na burzu (kótují) nabídky, že něco prodají a často i současně koupí (oboustranná kotace). Tím mají ostatní účastníci trhu lepší možnost provést své obchody.

Obecně lze říci, že bez market makerů by se současné trhy neobešly, a to ani ty největší, natož pak ty menší. Díky tvůrcům trhu jsou trhy takzvaně hlubší – je zde více likvidity, tedy více možností zobchodovat. To se odráží v nižších nákladech obchodování – spready jsou užší (nákupní ceny jsou nižší, prodejní vyšší) a aktivum lze zobchodovat rychleji (na velkých trzích téměř okamžitě). Jinými slovy, zadané obchodní příkazy se vyplňují daleko rychleji.

Jaká jsou rizika a výhody práce market makerů?

Nevýhodou market makingu je potřeba držet určitý objem obchodovaných aktiv v zásobě tak, aby poptávka po nich mohla být okamžitě uspokojena. Cena držených aktiv může klesnout, s čímž se obchodník musí vypořádat. To platí i pro futures trhy, kde obchodník žádná aktiva držet v zásobě nemusí. Zde se ale může stát, že při pohybu trhu jedním směrem skončí obchodník s velkou otevřenou pozicí. Market making je totiž takzvanou pasivní strategií, kdy o obchodu rozhoduje vždy naše protistrana. To v sobě nese značné riziko.

Market makeři vydělávají na spreadech. Do určité míry proto stačí, když se drží na tzv. hranách (nejvýhodnějších cenách). Nemusí tak sledovat dlouhodobý vývoj trhu (například otázka, jak se americké ekonomice bude dařit za půl roku, je pro tvůrce trhu nepodstatná). Nicméně na proměnlivém a vysoce konkurenčním trhu není snadné držet se na hranách a neprodělávat, ačkoli to tak možná zní.

Jaké systémy obchodování používají market makeři při své práci?

Společnost RSJ, která patří k nejvýznamnějším světovým market makerům, se zaměřuje na takzvané algoritmické obchodování (algorithmic trading), kdy obchodník na burze používá ke své činnosti obchodní program (algoritmus). Minimálně se tak děje k provedení vlastního obchodního pokynu. Smyslem tohoto kroku je dosáhnout co nejlepší ceny. Pokud by chtěl obchodník například nakoupit akcie, může pomocí algoritmu zaplatit méně. Počítače mohou totiž rychleji a přesněji zpracovat informace o proměnlivé tržní situaci a provedení pokynu jí přizpůsobit – například mohou větší pokyn rozdrobit do několika menších obchodů, a ty pak provádět během celého obchodního dne. Obchodník tak nemusí celý den sedět u obrazovky počítače a sledovat, co se na trhu děje. Tyto algoritmy jsou běžně dostupné i individuálním investorům.

V algoritmickém obchodování tedy počítače vždy přebírají alespoň vlastní provedení obchodních pokynů (někdy se mluví o algorithmic execution). Podskupinou takto vymezeného algoritmického obchodování je pak situace, kdy obchodní programy navíc rozhodují, zdali vůbec aktivum bude prodáno, respektive koupeno. Na základě předem nastavených instrukcí (jedné, pěti, ale třeba i stovky) algoritmy vyhodnotí situaci na trhu a v souladu se sledovanou strategií (v případě RSJ market making) pošlou na burzu příslušné pokyny (mluví se o algorithmic decision-making). V případě pouhého algorithmic execution obchodník typicky zadá pokyn „kup milion euro“ a použije počítač k dosažení co nejlepší ceny. Po skončení operace tak skončí s jedním milionem eur (vyjma mimořádných případů jako kolaps trhu). V případě algorithmic decision-making nemůže dopředu říci, v jaké pozici na konci obchodního dne skončí. To vyplyne z činnosti algoritmu, která je závislá na zadaných instrukcích a momentální situaci na trhu. Algoritmy s malým počtem instrukcí si bez větších obtíží může nastavit i individuální investor (např. pokud index S&P 500 klesne o 2 % a víc, prodej akcie X a nakup zlato v objemu Y).

Vysokofrekvenční obchodování (HFT, high-frequency trading) spadá pod algorithmic decision-making, přičemž frekvence pokynů odesílaných na burzu (včetně jejich rušení) je, jak název napovídá, vysoká. Nelze ovšem přesně stanovit, kdy se obchodník stává vysokofrekvenčním (pokud to nechceme stanovit čistě arbitrárně a i zde je několik otazníků). Nejen proto je snaha definovat  HFT nesmyslná a jde spíše o akademickou hříčku (pro regulatorní potřeby je lepší se zaměřit na strategie, které obchodníci na burze sledují). Ať tak či onak, ani v HFT počítače nevykonávají všechny činnosti obchodníka. Plánování strategie a vyhodnocování její úspěšnosti stále připadá lidem. K tomu se přidává neustálá kontrola a vývoj obchodních programů.

RSJ své úspěchy staví především na propracovaných „chytrých“ algoritmech. I na současných trzích ale platí „kdo dřív přijde, ten dřív mele“ a rychlost tak stále hraje významnou roli. Pokud market maker není schopen na tržní situaci reagovat s adekvátní rychlostí, může se stát snadným terčem pro rychlé arbitražéry a utrpět ztráty. Aby vše běželo hladce a nedocházelo z naší strany k poškození trhy (a ztrátám), probíhá kontrola obchodování na mnoha úrovních (burza, clearer a samozřejmě obchodník samotný). Používáme celou sadu limitů, které hlídají, aby naše pozice na jednotlivých trzích, jakož i firmy na všech dohromady, nevybočovaly z předpokládaných modelů. Pozornost je také věnována systémům, které zabezpečují, že naši obchodníci a obchodní programy vidí skutečnou situaci na burze (po výpadku spojení s burzou může dojít ke zkreslení).

Pozice RSJ mezi světovými market makery

Jsme největším obchodníkem na londýnské NYSE Liffe, konkrétně kontrakt Euribor a některé futures kontrakty na britské vládní dluhopisy, a na NYSE Liffe US v Chicagu, konkrétně kontrakt Eurodollar. Mezi největší obchodníky dále patříme na CME Group – zde opět obchodujeme futures kontrakt na Eurodollar a americké vládní dluhopisy – a frankfurtském Eurexu (futures kontrakty na německé vládní dluhopisy a akciové indexy DAX a EuroStoxx).

Pro uživatele portálu TradeandFinance.eu za RSJ a.s. odpovídal ekonomický komentátor Jakub Kučera.

Následující článek: High-Frequency Trading - pohled Jakuba Kučery z RSJ

Diskuze k článku zde

Mohlo by Vás také zajímat

Prvním krokem k úspěšnému začátku obchodování na burze je důkladné zvládnutí základů. Co tím máme ...

Ve světě tradingu se skloňuje termín „opce“ ve všech pádech. Opce jsou často zahaleny ...

Po skvělém úspěchu a velké sledovanosti našeho prvního článku opublikovaného ve spolupráci s RSJ a.s. ...

Vážení čtenáři portálu TradeandFinance.eu!  Již je to celý rok od doby, kdy vznikl náš ...